Nejvyšší soud ČR potvrdil zásadní právní postoj, podle kterého promlčecí lhůta za dluh nezačne běžet, dokud věřitel nevystaví fakturu, jež určuje splatnost. Tento verdikt vychází z konkrétního případu dvou firem, které spolu uzavřely smlouvu o dílo na dodání a montáž plastových oken a dveří. Na základě této smlouvy se zhotovitelka zavázala k provedení díla, zatímco objednatelka měla uhradit sjednanou částku téměř 500 tisíc Kč.
V daném případě zhotovitelka splnila svůj závazek a dodala dílo, avšak objednatelka za něj nezaplatila. Zhotovitelka se proto rozhodla situaci řešit soudní cestou a podala žalobu o zaplacení dlužné částky. Tato žaloba byla podaná 13. října 2020, po tom, co byla faktura za provedené dílo vystavena 14. září 2017 a splatnost byla stanovena na 14. října 2017. Objednatelka však namítala promlčení svého závazku platit, což vedlo ke sporu a následnému rozhodnutí soudu.
Právní rámec a rozhodnutí soudu
Podle českého právního řádu platí, že promlčecí lhůta začíná běžet následující den po splatnosti závazku. V tomto případě mohla zhotovitelka začít vymáhat dlužnou částku až od 15. října 2017. To znamená, že promlčecí lhůta v délce tří let začala běžet až od tohoto data, což je klíčové z pohledu úspěšnosti žaloby.
Nejvyšší soud se v tomto případě opřel o dřívější rozhodnutí Ústavního soudu z 3. září 2025, podle kterého dluh nemůže promlčet, dokud není splatný. Toto ustanovení je důležité, protože dává věřitelům právo vymáhat své pohledávky, aniž by se museli obávat, že dojde k promlčení dlužné částky před samotnou splatností. Tento právní názor je novinkou, která rázem mění způsob, jakým se firmy a jednotlivci mohou vztahovat ke svým pohledávkám.
Dopady na podnikatele a spotřebitele
Tento verdikt má pro podnikatele a spotřebitele zásadní význam. Firmy by měly být obezřetné a měly by vždy fakturovat své dodávky a služby tak, aby si zajistily ochranu svých pohledávek. Zároveň se tímto činí krok směrem k větší ochraně věřitelů, jelikož promlčecí lhůta bude začínat až po splnění všech formálních náležitostí.
Pro spotřebitele to znamená, že akceptací faktury se stávají povinnými platit ve sjednaném termínu a zároveň jsou chráněni před zbytečným stresem z promlčecí lhůty. Tento nový právní názor nabírá na významu s ohledem na rostoucí konkurenci na trhu a s ním spojené obchodní praktiky, které se snaží ochránit jak věřitele, tak dlužníka.
Celkově lze shrnout, že rozhodnutí Nejvyššího soudu o začátku promlčecí lhůty až po vystavení faktury přináší jasné právní zázemí pro obě strany smluvního vztahu a usnadňuje orientaci v oblasti pohledávek a závazků. Důležitost dodržování formálních náležitostí ze strany firem se tímto opatřením ještě více zvýrazňuje, a to jak v kontextu práva, tak v obchodní praxi.
